:: hlavní menu

 

.: home

.: o škole

.: seznamy

.: ekologická výchova

.: školní projekty

.: zájmová činnost

.: pronájmy zařízení

.: jidelna

:: kontakt

 

ZŠ Školní Vrchlabí

Školní 1336

543 01 Vrchlabí

 

tel: 499 421 563

 

e-mail:  [email protected]

 

:: info o stránkách

stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 800x600 a IE 5.0 a vyšší

 

[CNW:Counter]

Do školy ekologicky a zdravě !

Evropský týden mobility a Evropský den bez autDo školy ekologicky a zdravě !

 

 

 

V rámci rozvojového programu Ministerstva školství,mládeže a tělovýchovy – Podpora environmentální výchovy na školách realizujeme v letech 2007 a 2008 výše jmenovaný projekt.

 

Cíle projektu :

  • zpracovat anketu o způsobu dopravy žáků a učitelů do školy

  • spočítat ekologickou stopu školy

  • vybudovat kryté stání na kola a zvýšit podíl žáků a učitelů při dopravování do školy

tímto ekologickým a pro zdraví prospěšným dopravním prostředkem

  • nakoupit cyklistické přilby pro potřebu zapůjčení žákům ze sociálně slabších

rodin

  • zrealizovat manifestační cyklojízdu městem k Evropskému dni bez aut – 22.září

  • vytvořit s Městskou policií žákovské hlídky u cyklostezek, domlouvat provinilcům a v tisku upozornit na využívání cyklostezek

  • pořádat  vědomostní – dovednostní cyklodopoledne

 

V první fázi jsme mezi žáky a učiteli realizovali anketu ( 230 respondentů) o způsobu dopravy do naší školy :

 

Vzdálenost bydliště od naší školy : 

Do 500m od školy bydlí 26% žáků , ze vzdálenosti 1-2 km dojíždí (dochází) 30% žáků druhého stupně. 26% respondentů bydlí ve vzdálenosti 2-5 km a 18% dětí dojíždí ze vzdálenosti větší než 5 km.

Mezi učiteli je situace poněkud jiná. V rozptylu 500m bydlí 27% učitelů, 1-2 km 13% učitelů.

Ze  vzdálenosti 2-5km dojíždí 30%vyučujících, stejné procento učitelů bydlí ve vzdálenosti větší než 5 km. 

Doprava do školy : 

Téměř polovina žáků 2. stupně (44%) chodí do školy pěšky a 25% jezdí hromadnou dopravou. Pouze 18% žáků  dojíždí na kole, a jen 13% jezdí automobilem.

46% učitelů dochází do školy pěšky, 20% dojíždí hromadnou dopravou a stejný počet automobilem. Sportovně založených učitelů preferujících kolo jako dopravní prostředek ve větší části roku je 14%.

Podíváme-li se na žáky a učitele, kteří dojíždí do školy autem, situace vypadá následovně :

Sólo autem jezdí 28% dotazovaných, 46% jede s rodičem, který pokračuje dále do zaměstnání, jen 26% dotazovaných jezdí automobilem ve větším počtu /plné auto/.

 Výpočet ekologické stopy školy viz. www.hraozemi.cz, více informací také www.ekostopa.cz 

Ekologická stopa: kolik místa potřebujeme k životu?

PDF

Tisk

 

 

 

Otázku, zda planeta může „unést“ naši civilizaci, si položili také dva kanadští přírodovědci - Mathis Wackernagel a William Rees.

Wackernagel a Rees vymysleli cosi jako „ekologické účetnictví". Jejich metoda, zvaná ekologická stopa, umožňuje posoudit, co je z dlouhodobého hlediska pro život na Zemi únosné (neboli trvale udržitelné), a co ne. Toto „ekologické účetnictví“ nepočítá s penězi, ale s hektary země nebo vodní plochy.

Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? Ekologické stopa je právě plocha této pastviny.

Výpočet ekologické stopy vychází z jednoduchého principu: za vším, co člověk potřebuje k životu, je kus země (či vodní plochy), která poskytuje zdroje, nebo dokáže pohlcovat odpady.

Definice

Ekologická stopa je plocha tzv. ekologicky produktivní země (zahrnuje pevninu i vodní plochu), kterou člověk (resp. město, stát, lidstvo) ročně potřebují k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů.

Není hektar jako hektar


Různé oblasti mají na Zemi různou produktivitu (v ekologickém účetnictví tedy mají různou „cenu“), takže je nemůžeme jednoduše sčítat. Například orná půda má jinou produktivitu než les, ale zároveň smrkový les v Česku má jinou produktivitu než amazonský prales. Proto se ve výpočtu používají takzvané

globální hektary (gha),


pro které je stanovena průměrná produktivita.

Je to správné nejen z matematického, ale i věcného hlediska, protože stále více lidí je globálními spotřebiteli – využívá nejen přírodní zdroje poblíž svého bydliště, ale z celé planety (kakao z Ghany, banány z Jižní Ameriky, ropu z Ruska...).

 

Ekologická stopa ZŠ Školní Vrchlabí  = 5 gha, průměr české domácnosti jsou 4.8gha, v USA přes 9.6gha.

Výsledek výpočtu může být zkreslený tím, že výpočtový kalkulátor počítá spíše ES rodiny a pro školu s 600 žáky není dimenzovaný.

Přesto vypovídá o přílišné“nadpotřebě“ , která je typická pro většinu naší společnosti. Při výpočtu se hodnotí počet osob v objektu, typ obydlí, klimatická oblast, užívání úsporných spotřebičů, způsob stravování, původ a balení potravin, třídění odpadu, způsob dopravy apod.

 

Počítáme ekologickou stopu školy

 

 

 

Ekologická stopa obyvatel vybraných států (gha/osobu) :

 

Afghánistán   …………..  0.1                         Bangladéš ………….. 0.5

Etiopie, Indie …………..  0.8                         Indonésie …………..  1.1

Egypt ………………….   1.4                          Čína ……………….   1.6

Turecko, Brazílie ……..    2.1                          Slovensko, Polsko…   3.2

Itálie, Portugalsko …….    4.2                          Rusko, Nizozemí …..  4.4

Německo, Izrael ……….   4.5                          ČR, Rakousko ……..  4.9

Francie, V.Brit. ………..    5.6                         Švédsko …………….  6.1

Austrálie ………………    6.6                          Kanada ……………..  7.6

USA ……………………   9.6                          Spoj. arabské emiráty……….. 11.9

 

zdroj : Living Planet Report 2006, www.panda.org/livingplanet

 

Ekostopa o velikosti 1.8 gha je hranice životního stylu jednotlivce, který planetu Zemi  

 „ nepřetěžuje“ 

Průměrný obyvatel ČR má ekostopu 3x větší, než je hranice udržitelnosti, a to si nežijeme v kdovíjakém blahobytu. Máme také větší ekostopu, nežli Slováci, jsme totiž průmyslovější, více dovážíme i spotřebováváme, protože máme v průměru vyšší příjmy.

Máme ale také vyšší stopu, nežli Němeco či Nizozemí. Rozvinutější sousedé mají energeticky méně náročný průmysl i bydlení, třídí více odpadků, používají obnovitelné zdroje energie, budují cyklostezky, podporují ekologické zemědělství apod.

 Příběh Velikonočního ostrova

Velikonoční ostrov byl osídlen člověkem jako jedno z posledních míst na Zemi. Poprvé se na něm usadili Polynésané před 1500 lety. V 16. stol. zde byla vyspělá zemědělská společnost čítající cca 7 000 lidí. V 17. stol. zbyly po vyspělé civilizaci jen osmi metrové sochy moai. Podle názorů archeologů byl zánik společnosti zapříčiněn tím, že lidé na ostrově zničili omezené zásoby přírodních zdrojů, na kterých byli závislí. Civilizace se musela zhroutit během několika málo desetiletí, jak napovídají archeologické nálezy

  

Škola na kolech v projektu Krkonoše vnitřní a vnější

 

 

Krytá stání pro kola 

 

  

Manifestační cyklojízda městem – 176 žáků druhého stupně

 

 

 

Cílem jízdy bylo přimět žáky, učitelé i občany Vrchlabí k zamyšlení o nadměrném 

využívání automobilové dopravy a ukázat alternativu v podobě jízdního kola či Městské hromadné dopravy. 

Na bezpečnost žáků dohlížela Policie ČR a Městská Policie, za což jí patří velké poděkování.

  

Cyklodopoledne 

Vítězná družstva (kat. 6,7 a 8,9) získala ceny v duchu ekologické myšlenky – Bio müsli tyčinky

 

  rychlostní  soutěž

 

  jízda zručnosti

 

  dopravně vědomostní test

 

  zdravověda

  

jazykové vybavení pro orientaci ve městě