Do
školy ekologicky a zdravě !
V rámci rozvojového programu Ministerstva
školství,mládeže a tělovýchovy – Podpora environmentální výchovy na
školách realizujeme v letech 2007 a 2008 výše jmenovaný projekt.
Cíle projektu :
-
zpracovat anketu o způsobu dopravy žáků a učitelů
do školy
-
spočítat ekologickou stopu školy
-
vybudovat kryté stání na kola a zvýšit podíl žáků
a učitelů při dopravování do školy
tímto
ekologickým a pro zdraví prospěšným dopravním prostředkem
rodin
-
zrealizovat manifestační cyklojízdu městem k
Evropskému dni bez aut – 22.září
-
vytvořit s Městskou policií žákovské hlídky u
cyklostezek, domlouvat provinilcům a v tisku upozornit na
využívání cyklostezek
-
pořádat vědomostní – dovednostní cyklodopoledne
V první fázi jsme mezi žáky a učiteli realizovali anketu (
230 respondentů) o způsobu dopravy do naší školy :
Vzdálenost bydliště od naší
školy :
Do 500m od školy bydlí 26% žáků ,
ze vzdálenosti 1-2 km dojíždí (dochází) 30% žáků druhého stupně. 26%
respondentů bydlí ve vzdálenosti 2-5 km a 18% dětí dojíždí ze
vzdálenosti větší než 5 km.
Mezi učiteli je situace poněkud
jiná. V rozptylu 500m bydlí 27% učitelů, 1-2 km 13% učitelů.
Ze vzdálenosti 2-5km dojíždí
30%vyučujících, stejné procento učitelů bydlí ve vzdálenosti větší
než 5 km.
Doprava do školy :
Téměř polovina žáků 2. stupně
(44%) chodí do školy pěšky a 25% jezdí hromadnou dopravou. Pouze 18%
žáků dojíždí na kole, a jen 13% jezdí automobilem.
46% učitelů dochází do školy
pěšky, 20% dojíždí hromadnou dopravou a stejný počet automobilem.
Sportovně založených učitelů preferujících kolo jako dopravní
prostředek ve větší části roku je 14%.
Podíváme-li se na žáky a
učitele, kteří dojíždí do školy autem, situace vypadá následovně :
Sólo autem jezdí 28% dotazovaných,
46% jede s rodičem, který pokračuje dále do zaměstnání, jen 26%
dotazovaných jezdí automobilem ve větším počtu /plné auto/.
Výpočet
ekologické stopy školy
– viz.
www.hraozemi.cz, více informací také www.ekostopa.cz
Ekologická stopa: kolik místa potřebujeme k životu?
|
|
|
Otázku, zda planeta může „unést“ naši
civilizaci, si položili také dva kanadští přírodovědci -
Mathis Wackernagel a William Rees.
Wackernagel a Rees vymysleli cosi jako „ekologické účetnictví".
Jejich metoda, zvaná ekologická stopa, umožňuje posoudit,
co je z dlouhodobého hlediska pro život na Zemi únosné (neboli
trvale udržitelné), a co ne. Toto „ekologické účetnictví“
nepočítá s penězi, ale s hektary země nebo vodní plochy.
Představte si
ekonomiku jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme,
abychom toto zvíře uživili? Ekologické stopa je právě plocha
této pastviny.
Výpočet ekologické stopy vychází z jednoduchého principu: za
vším, co člověk potřebuje k životu, je kus země (či vodní
plochy), která poskytuje zdroje, nebo dokáže pohlcovat odpady.
|
Definice
Ekologická
stopa je plocha tzv. ekologicky produktivní země (zahrnuje pevninu i
vodní plochu), kterou člověk (resp. město, stát, lidstvo) ročně
potřebují k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů.
Není hektar jako hektar
Různé oblasti mají na Zemi různou produktivitu (v ekologickém
účetnictví tedy mají různou „cenu“), takže je nemůžeme jednoduše
sčítat. Například orná půda má jinou produktivitu než les, ale
zároveň smrkový les v Česku má jinou produktivitu než amazonský
prales. Proto se ve výpočtu používají takzvané
globální hektary (gha),
pro které je stanovena průměrná produktivita.
Je to správné nejen z matematického, ale i věcného hlediska, protože
stále více lidí je globálními spotřebiteli – využívá nejen přírodní
zdroje poblíž svého bydliště, ale z celé planety (kakao z Ghany,
banány z Jižní Ameriky, ropu z Ruska...).
Ekologická stopa ZŠ Školní Vrchlabí = 5 gha, průměr české
domácnosti jsou 4.8gha, v USA přes 9.6gha.
Výsledek výpočtu může být
zkreslený tím, že výpočtový kalkulátor počítá spíše ES rodiny a pro
školu s 600 žáky není dimenzovaný.
Přesto vypovídá o přílišné“nadpotřebě“
, která je typická pro většinu naší společnosti. Při výpočtu se
hodnotí počet osob v objektu, typ obydlí, klimatická oblast, užívání
úsporných spotřebičů, způsob stravování, původ a balení potravin,
třídění odpadu, způsob dopravy apod.
Počítáme ekologickou stopu školy
Ekologická stopa obyvatel vybraných států (gha/osobu)
:
Afghánistán …………..
0.1 Bangladéš ………….. 0.5
Etiopie, Indie …………..
0.8 Indonésie ………….. 1.1
Egypt …………………. 1.4
Čína ………………. 1.6
Turecko, Brazílie ……..
2.1 Slovensko, Polsko… 3.2
Itálie, Portugalsko ……. 4.2
Rusko, Nizozemí ….. 4.4
Německo, Izrael ……….
4.5 ČR, Rakousko …….. 4.9
Francie, V.Brit. ………..
5.6 Švédsko ……………. 6.1
Austrálie ………………
6.6 Kanada …………….. 7.6
USA …………………… 9.6
Spoj. arabské emiráty……….. 11.9
zdroj : Living
Planet Report 2006,
www.panda.org/livingplanet
Ekostopa o velikosti 1.8 gha je hranice životního stylu jednotlivce,
který planetu Zemi
„
nepřetěžuje“
Průměrný obyvatel ČR má ekostopu
3x větší, než je hranice udržitelnosti, a to si nežijeme
v kdovíjakém blahobytu. Máme také větší ekostopu, nežli Slováci,
jsme totiž průmyslovější, více dovážíme i spotřebováváme, protože
máme v průměru vyšší příjmy.
Máme ale také vyšší stopu, nežli
Němeco či Nizozemí. Rozvinutější sousedé mají energeticky méně
náročný průmysl i bydlení, třídí více odpadků, používají obnovitelné
zdroje energie, budují cyklostezky, podporují ekologické zemědělství
apod.
Příběh Velikonočního
ostrova
Velikonoční ostrov byl osídlen
člověkem jako jedno z posledních míst na Zemi. Poprvé se na něm
usadili Polynésané před 1500 lety. V 16. stol. zde byla vyspělá
zemědělská společnost čítající cca 7 000 lidí. V 17. stol. zbyly po
vyspělé civilizaci jen osmi metrové sochy moai. Podle názorů
archeologů byl zánik společnosti zapříčiněn tím, že lidé na ostrově
zničili omezené zásoby přírodních zdrojů, na kterých byli závislí.
Civilizace se musela zhroutit během několika málo desetiletí, jak
napovídají archeologické nálezy
Škola na kolech v projektu Krkonoše vnitřní
a vnější
Krytá stání pro kola
Manifestační cyklojízda městem – 176
žáků druhého stupně
Cílem jízdy bylo přimět žáky,
učitelé i občany Vrchlabí k zamyšlení o nadměrném
využívání automobilové dopravy a
ukázat alternativu v podobě jízdního kola či Městské hromadné
dopravy.
Na bezpečnost žáků dohlížela
Policie ČR a Městská Policie, za což jí patří velké poděkování.
Cyklodopoledne
Vítězná družstva (kat. 6,7 a 8,9) získala ceny
v duchu ekologické myšlenky – Bio müsli tyčinky
rychlostní soutěž
jízda zručnosti
dopravně vědomostní test
zdravověda
jazykové vybavení pro orientaci ve městě
|