Krkonoše vnitřní a vnější
, garantem projektu SEVER, Horní Maršov
Do
projektu Krkonoše vnitřní a vnější se přihlásilo 11 škol z Krkonoš
a Podkrkonoší. Žáci 2.stupně základních škol sbírají materiál o
historii svých obcí a okolí a pořizují nové srovnávací snímky
stejných míst v současnosti nebo vedou rozhovory s
místními sběrateli, kronikáři
a pamětníky, navštěvují archívy, muzea a knihovny
apod.
Cílem projektu
je podpořit vztah žáků k okolí, zmapovat historii krajiny a ukázat
další možnosti jejího vývoje. Na základě práce se školami vznikne v
roce 2008 putovní výstava, publikace a každá škola obdrží propagační
pohlednici se svou nejlepší fotodvojicí.V červnu 2008, kdy projekt
končí, představí školy svou činnost na závěrečné konferenci.
Partnery
projektu jsou Správa Krkonošského národního parku a Královéhradecký
kraj. Projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a
Státním rozpočtem ČR.
Krkonoše vnitřní a vnější - Labe,pramen života
Oblasti zaměření :
1. Pramen
Labe, Labská bouda, Labský vodopád
2. Osídlení na
Labi - Špindlerův Mlýn,
Vrchlabí
3. Továrny na
Labi
4. Vodní díla
na Labi - mosty, jezy,
přehrady, vodní elektrárny
5. Krakonoš v
historických proměnách
6. Lokalita
naší školy ( Liščí kopec )
KRAKONOŠOVY
NAROZENINY 2011:
VIDEO ZDE
KRAKONOŠ v historii :
Nejstarší zmínka o Krakonošovi z 15. stol.
– duch škodící horníkům
Nejstarší česká zmínka z 1618
– O zlých anjelích a ďáblích
Nejstarší vyobrazení Krakonoše ze 16. století
– z mapy Slezska Martina
Helwiga
- gryf s rohama
Původ jména
:
1.
LUCIFER ---- REPICUL ---- RÝBRCOUL
(o čertech a ďáblích se
nesmělo mluvit, přehazování písmen, … )
2.
RÜBENzagl – řepa a ocas …. posměšné označení pohanského božstva
3.
RÜBENzahl – řepa a počítat, platit … řepočet, počítač řep
( převzali i Poláci
Liczyrzepa, Duch gor )
4.
KRAKONOŠ – 1824, Klicpera…. převzal do svých děl a rozšířil
K.H.Mácha a B.
Němcová
Pohádky dříve určeny pro dospělé,
až když se na Krakonoše tak nevěřilo – určeno i dětem
Počítač řep :
Kdysi uvěznil na svém panství Krakonoš jistou Emmu, která ovšem
milovala slezského faraona Ratibora. Aby žila Ema u Krakonoše
v přepychu, dal jí kouzelnou hůlku a řepu, ze které si vykouzlila
dvořany,šperky …. . Jednou řepy zestárly, stejně tak i dvořané a
majetek a Krakonoš musel vypěstovat řepy nové. Před dozráním mu Emma
přikázal, aby všechny řepy na poli spočítal a jak tak počítal, Emma
si vykouzlila z řepy koně a ujela za Ratiborem, Krakonoš si toho
všiml, až když byla na hranici Krakonošova panství, kde už Krakonoš
neměl moc. Ten se rozhněval na lidi a odešel hluboko do hor.
17.
století – baroko : Pretorius – Krakonoš , šlechtic šprýmař měnící
podoby,
má kopyto
18./19.stol. – romantismus – Krakonoš – divoch, vládce hor,
svalnatý muž
19./20. stol. – spravedlivý ochránce a strážce hor
zdroj historických
fotografií : archiv muzea KRNAP, pohlednice z Hořic (L.Šalamoun)
Bádání v muzeu –
jak že to s tím Krakonošem bylo ?
Z projektu vzešel i film
Některá místa se téměř nezměnila
Jiná jsou k nepoznání (1947 X 2008)
Liščí kopec v proměně 60.let
|